Libuše a šafrány

Na začátku  byly šafrány, všude krásná fialová a zelená, a pak z toho vylezla z toho Libuše s potomkem. Fialovo zelené šaty se zelenými lodičkami. Na květovaných šatech je všitý malý patent, stejný je na zadní části králičátka, aby ho Libuše pořád někde neztrácela. 

Libuše je z kolekce těch větších králíků, měří 30cm a váží 120g je upletená ze směsi vlny a polyesteru, stejně tak její šaty a králičátko. Na šatech má všitý malý kovový patentek, druhou část patentu má malá králík na zadní části hlavy, aby se Líbě dobře nosil. Koupit se dá tady.

Mrkvičková

Věděli jste, že mrkví se dá i předávkovat? Téhle se to nestalo, barva jí zůstala pěkně světle-šedá. Jen šatama trochu propaguje zeleninový životní styl. Na šatech se to ještě dá nějak skousnout.

Mrkvičková je upletená ze směsi vlny a polyesteru, stejně tak její šaty. Je to skvělý festovní materiál. Měří i s ušima 30 cm, váží pěkných 105g. Je vycpaná protialergenní polyesterovou náplní.
Můžete si jí koupit, je k dispozici zde.

 Na nákupu v Holešovické tržnici. 

Úplně jsem zapomněla, jak je to tam parádní. Zvlášť teď, těsně před tím, než vypukne jaro.

Je dobrý mít parťáka

Třeba když jedete ve vlaku, můžete spolu plést

a rozebírat různé barevné kombinace. Parťák na ně totiž má zaručeně úplně jiný názor, než já.

Cukrová Helenka

Pro Helenku. Zadání bylo jednoduché. Bílá srst a růžové šaty. Tak jsem to raději pojistila a aby byla Helenka nejspokojenější, udělala jsem šaty růžovo-růžovo-fialové. Připomíná mi trochu cukrovou vatu z pouti, pytlík bonbónu, žužu z pouti.

Než králičici zabalíme a pošleme Helence k šestým narozeninám, vzali jsme ji o víkendu trochu provětrat. Dílny pro děti v Národní galerii mě vždycky potěšily. Nejdřív jsme chodili na ty pro úplně male děti, teď sem tam alespoň o víkendu. Tahle se odehrávala v Salmovském paláci.

Nejdříve jsme si nakreslili vzor podle obrazu Paridův soud - páva nebo paví oko.. u někoho i cokoli jiného :)

Pak jsme si vzor překreslili na gumová kolečka

vzor jsme do nich vyryli

a pak tiskali a tiskali

a tiskali

a zdobili se, někteří se dokonce s nechali pomocí projektoru obléct do šaty se svými razítky.
Bylo to skvělé. Helenka si užila také - moc :)

Jako v pohádce - tři bratři

Před Vánoci jsem odesílala balíček pod stromeček do brdských lesů. Putovali tam ušáci hned tři, pro všechny tři bratry, kteří tam žijí.

Po Vánocích mi od nich přišel dopis, ze kterého jsem měla velikánskou radost. K dopisu nafotili takovou spoustu fotek, že to vydalo na fotoromán. Zjistila jsem, že králíci se mají skvěle a že mají nová jména, že si přeházeli oblečení a potřebují fůru dalšího vybavení. Důvodů pro to mají víc než dost - jak mi objasnili písemně v osobních dopisech.

• Dopis pana Ing.Jacka Juniora Králika
• Dopis pana Ing.Silvestra Králika

Každopádně vás kluci moc zdravím a něco do té vaší nové skříně určitě vyrobím.
Ať se Vám tam všem vede moc pěkně!

Králíkův starší brácha na sněhu

Je z nového materiálu 40% vlny, 60% polyakrylu. Příze je silnější než bavlna, kterou běžně používám, takže tenhle inženýr přerostl trošku svoje bráchy. A je moc příjemný do ruky. Krásně se plete. S ušima měří 28cm, a je zatraceně vykrmenej -  87g.

Bráchové se poznají podle stejného ocásku.

Včera konečně sníh i v Praze

Na větvi jsme z toho byli všichni.

Králíkova staršího bráchu si můžete objednat tady.

Moře kultury v Kutné Hoře

Protože tahle instituce je opravdu pro děti (a králíky). GASK - vstup do dětského koutku

V Kutné Hoře už jsme byli letos na jaře, tehdy jsem o existenci téhle instituce měla jen mlhavé povědomí. Absolvovali jsme tenkrát povinnou Kostnici a katedrálu Nanebevzetí Panny Marie. Do GASKu jsme zabloudili až po obědě, protože tam tenkrát byla výstava Jiřího Šalamouna. Galerie mě absolutně okouzlila a málokdy se stane, že je můj názor tak moc v souladu s názory mých dětí. V rámci vstupného na výstavu je i hlídací koutek pro děti, odkud se jim zaručeně nebude chtít, takže po výstavě si můžete s absolutně čistým svědomím dát kafe v galerijní kavárně s pocitem, že i vaše děti se skvěle baví. Minule jsme už nestihli vizuální hernu a tu jsme si tentokrát užili opravdu pořádně. Děti tam doslova vstupují do obrazů a zase z nich vyskakují a když už toho mají plné zuby můžou se uchýlit do místnosti plné pěnových tvarů, ze kterých se dá postavit dům a následně zbořit a pak zase a zase. Můžou jezdit na dřevěných odrážedlech po krásných dlouhých chodbách bývalé jeziutské koleje, popř. malovat po stěnách (jen pastelky jsme neměli sebou). Perfektní zábava na listopadový den.

Tentokrát jsme sebou vzali hudební králičici, ta míří pod stromeček k Marušce. Marušku moc baví hudba, hraje na flétnu a klavír. Proto má králičice žebradlo na noty. Dovolila jsem si u ní také bílou srst, protože Maruška je, usuzuji podle zálib, dáma a králíka si jen tak neušmudlá. A když jemné praní případně problém vyřeší.

Před odesláním nové majitelce jsme králičici chtěli poskytnout trochu kulturní zábavy, přece jen míří za holčičkou v vytříbenými zájmy.

Na prohlídce "Barbory"

V téhle galerii se běhat může a hodí se k tomu skvěle dlouhé, prostorné chodby.

Děti v obraze

Králík v obraze

Adina v Kryštofově Údolí

Objednejte si Adinu tady

Proč vyrazit do podhůří Jizerských hor právě teď? Tak například kousek od Liberce je Kryštofovo Údolí a tam hned několik atrakcí. Krásný viadukt hned u železniční stanice Novina - z Kryštofova Údolí to je kraťounká procházka. Je tam nádherný kostel a hlavně orloj - opravdický orloj, figurky apoštolů, jako by tomu pražskému z oka vypadly. A hlavně, až budete mít studený nos můžete zapadnout do kavárny u Ježka, můžete se koukat jak vypadá listopad zevnitř a přitom být na výletě, což je super.

Na výlet tam vyrazila i Adina.

Je to konečně pořádná dámička, je lehce laděná už do vánočna. Tady se jí ale líbilo.

dvojctihodný koláček...moc nezbylo

Povinná úprava zevnějšku

Přemožená cukrem..na háčkovaném ubrusu

Adina je 23cm dlouhá a váží 55g. Je upletena ze směsi bavlny a polyesteru. Vycpána je protialergickou náplní, která se běžně používá jako výplň polštářů. Adina má na sobě barevné šaty upletené ze 100% bavlny, je možné je svlékat a oblékat. Chcete-li si koupit Adinu klikněte zde.

Petrolejová! na Šumavě

Kupte si Petrolejovou

Jo! Petrolejová! To je ženská. Tahle barva mě zaujala už dávno, ale nestihla jsem si na sebe ještě žádný petrolejový kousek pořídit. Tak alespoň šaty s rukávy pro tuhle paní Inženýrku...

Tohle je naše oblíbená šumavská trasa Nová Pec - Stožec. Dá se ujet i na kole velikosti 14´´ a věku 5ti let s pitíčkem a pleteným králikem v košíku. Je perfektní na brusle, akorát tak dlouhá, aby člověka večer trošku bolely nohy. Po cestě jedna keška, dvě hospody a tři zastávky vlaku, kdyby bylo nejhůř.

Cesta vede po silnici, kde prakticky nejezdí auta. V sezóně vás spíš sejme cyklista nebo neopatrný bruslař než motorové vozidlo...

...a nebo vlak. Silnice se asi tak padesátkrát kříží s kolejemi. Takže zhruba stejně tolik šancí, nechat si zajet kolo nebo kolečko do koleje a rozbít si kokos. Je třeba počítat s tím, že se tak minimálně jednou stane.

Místo na svačinku

Restaurace Pstruh ve Stožci. Perfektní špecle a lívance. 

Zpátky v Nové Peci. Tam kde začíná Lipno, koupání ale zase až v létě :(

A ještě jedna šumavská. V zrcadle kopec Smrk (nebo taky ne)

Petrolejová je kompletně včetně šatů a pruhovaných punčoch upletená ze 100% bavlny. Její tělo je nacpáno polyesterovou náplní, která se běžně používá jako vyplň polštářů a je protialergenní. Obojí je možné prát na 40°C. Nicméně doporučuji použít spíše jemný prací režim na vlnu. Šaty je možné svlékat a oblékat, na krku se zapínají na malý knoflíček. Pokud, chcete Petrolejovou pro dítě  mladší tří let, dejte mi vědět, upravíme zapínání tak, aby bylo bezpečné. Petrolejová měří i s ušima 25 cm a váží 56g (jestli od posledního vážení nepřibrala)
Petrolejovou si můžete snadno objednat pomocí tohoto formuláře

Emil, ještě že králik nemůže střihat

Na začátku byla střižba, normální kámen, nůžky, papír. Vlastně na úplném začátku byla ještě úplně jiná střižba. Byla o to, k čím dětem se během štědrovečerního dopoledne vloupá Ježíšek s klecí s pilinami a vyděšeným úplně malinkatým džungarským křečkem a tajně ho nainstaluje do svátečního bytu. Emoce byly obrovské na obou stranách. Křeček, u kterého se ze zřejmých důvodu dal očekávat brzký skon násilnou smrtí a nebo vyhladověním, to vydržel ještě další dva roky a teprve pak ho pohřbili ve Stromovce. 

Tahle událost rozpoutala vlnu dalších kámen-nůžky-papír stříhání, které jí měly překonat, což se ale nikdy nepovedlo. 

Jednou jsme si střihli: půlmaraton v Berlíně se zdál u třetího piva v holešovický  Železný Spartě jako něco co by mohlo splnit požadovanou míru úchylity. Nakonec se běželo v Drážďanech a ti co v Železné Spartě neprohráli, stíhali nešťastníka v dobrodružné honičce drážďanskými tramvajemi. Kde jsou ty časy! Za rok už jsme běželi v Drážďanech všichni a pak v Lublani a pak v Amstru... od Gruzie nás odradil jen první školní den mého staršího syna, který kolidoval s termínem běhu. Za rok to bude muset ten mladší zvládnout sám. Letos jsme byli v Bilbau ... s Králikem pochopitelně.

Jedna z rad, kterou dam svým dětem, až budou trochu vetší a jestli na to do té doby nezapomenu,  bude, aby si pořídili kamarády, kteří jsou magoři. Člověka to udržuje v kondici – psychicky, aby se vyrovnal s tím, že lidé se chovají i nestandardně a fyzicky, aby přežil i ten další běh. Protože to je většinou při běhu mým jediným cílem.

Králík prakticky už před výletem začal žít svým vlastním životem, na který jsem neměla prakticky žádný vliv. Jmenuje se Emil, ale je to Keňan a užil si s námi dost.

Na letiště se dostavil s pasem.

Dospává ranní vstávání, na kafi v Bruselu.

V Bilbau docela nezřízeně pařil.

V Bilbau se dá dojet metrem až na pláž.

Šťastný, že to má tenhle rok za sebou.

Pak chytl druhý dech a vyrazil do Guggenheimova muzea.

Možná právě to mělo na jeho další vývoj neblahý vliv - Guggenheim

Emil exponátem v muzeu.

Přesně tady začal pořádně pustnout. Pořídil si náušnici a velký vagabundský batoh.

nakonec i svetr a vydal se prostě kdo ví kam