Mňau!

Králík nemňouká! Ale může mít mňoukací šaty. Úplně klidně. Tyhle byly pro Klárku. Je to skoro Toníkova sestra po mléce a jeho příbuzná asi přes osm kolen. Narodila se o den dřív než ten náš čudla. Ty holky jsou prostě nějak rychlejší.

Krotitelka delfínů

Krotitelka duchů. krotitelka představ ale tohle je opravdická krotitelka delfínů. Miluju takové nápady! Delfín je ušitý z filcu podle návodu.

Krotitelku jsem pletla podle Mariánčiny představy. Chtěla šaty s mořskými vlnami a hlavně tedy obruč, skrz kterou bude skákat delfín. Inu mám fakt ráda holčičky s jasnými představami o tom, jak mají věci vypadat. To se to pak plete jedna báseň!

Krotitelka je upletená ze 100% bavlněné příze a vycpaná protialergenní polyesterovou náplní. obojí je možné prát na 40%. Doporučila bych šetrné ruční praní. Delfín je ušitý z filcu a vycpaný stejným materiálem jako krotitelka. Tahle králičice už bydlí u svojí nové majitelky. Ozvěte se, kdybyste chtěli uplést navlas stejnou a nebo upravíme podle vaší jasné představy.

Baletka

Je to moje nejlepší kamarádka. Znaly jsme se ještě když jsme měly plenky na zadku a pak jsme spolu chodily do školy a pak na pivo a mnohokrát jsme spolu vrávoraly domů. A teď chodíme zas pravidelně na kafe, když se naše děti spolu patlaj na výtvarce. Je úplně jiná než já, ale i tak toho máme spoustu společného.

Baletka je pro její dcerku k narozeninám. Moc si přeju, aby se jí líbila.

Cukrová Helenka

Pro Helenku. Zadání bylo jednoduché. Bílá srst a růžové šaty. Tak jsem to raději pojistila a aby byla Helenka nejspokojenější, udělala jsem šaty růžovo-růžovo-fialové. Připomíná mi trochu cukrovou vatu z pouti, pytlík bonbónu, žužu z pouti.

Než králičici zabalíme a pošleme Helence k šestým narozeninám, vzali jsme ji o víkendu trochu provětrat. Dílny pro děti v Národní galerii mě vždycky potěšily. Nejdřív jsme chodili na ty pro úplně male děti, teď sem tam alespoň o víkendu. Tahle se odehrávala v Salmovském paláci.

Nejdříve jsme si nakreslili vzor podle obrazu Paridův soud - páva nebo paví oko.. u někoho i cokoli jiného :)

Pak jsme si vzor překreslili na gumová kolečka

vzor jsme do nich vyryli

a pak tiskali a tiskali

a tiskali

a zdobili se, někteří se dokonce s nechali pomocí projektoru obléct do šaty se svými razítky.
Bylo to skvělé. Helenka si užila také - moc :)

Jako v pohádce - tři bratři

Před Vánoci jsem odesílala balíček pod stromeček do brdských lesů. Putovali tam ušáci hned tři, pro všechny tři bratry, kteří tam žijí.

Po Vánocích mi od nich přišel dopis, ze kterého jsem měla velikánskou radost. K dopisu nafotili takovou spoustu fotek, že to vydalo na fotoromán. Zjistila jsem, že králíci se mají skvěle a že mají nová jména, že si přeházeli oblečení a potřebují fůru dalšího vybavení. Důvodů pro to mají víc než dost - jak mi objasnili písemně v osobních dopisech.

• Dopis pana Ing.Jacka Juniora Králika
• Dopis pana Ing.Silvestra Králika

Každopádně vás kluci moc zdravím a něco do té vaší nové skříně určitě vyrobím.
Ať se Vám tam všem vede moc pěkně!

Králíkovi pod strom

V létě dostal můj synovec jednoho z prvních exemplářů pana Inženýra. Nosí ho sebou do jeslí, před spaním ho pečlivě svlékne a oblečení srovná na úhlednou hromádku. Díky němu vím, že králičí hlava a všechny ostatní údy jsou přišité k tělu dostatečně pevně a drží i po několikaměsíčním používání. Obavy mám teď spíš ale o to, aby králíkovi nebyla zima.

Bylo třeba uplést Lálíkovi čepici a šálu

a udělat teplejší kabátek. Na zádech kabátku kapsu na malýho králíka. Aby se mu s ním spalo v jeslích ještě lépe.

Novou výbavu vložit do krabice

přes krabici červenou mašli.

Budulínek

Tenhle mi dal zabrat. Bude pro našeho kamaráda z komunitní zahrady, frekventanta lesní školky. Takže to chtělo nějakou přírodovědeckou tématiku. A protože mu jsou čerstvě čtyři a protože očekává sourozence, tak jsem mu ještě přihodila nosítko a v něm nošence. Ten je ale úplně jiného živočišného druhu než Budulínek, je to totiž mazlomedvěd. Takže nebude bulit, ani chtít jídlo v noci a když ho Budulínek nebude chtít vzít sebou na procházku, prostě ho nechá v šuplíku. Doufám, že udělá pod stromečkem radost.

Z lišky mě skoro trefil šlak. Na svetr je vyšitá, příště už jenom vyplétám.

Budulínek je i se všemi proprietami komplet ze 100% bavlny. Je vycpaný protialergenní výplní, která se běžně používá jako vnitřek polštářů. Obojí je možné prát na 40%, doporučuji ale raději jemné praní.

Hubert pro Marečka

Marečkovi se děsně líbil Reinhold, namaloval mi ho pro lepší představu. Zakázka ale byla jasná, všechno jako Reinhold, jen by chtěl sundavací kaťata.

Hubert je teda Reinholdův brácha, taky pěkně drsnej. Dělal Reinholdovi parťáka, když spolu přecházeli Grónsko naštorc. Takhle se vyloupl.

Hubertovi se na jeho dobrodružné výpravy určitě hodí i batoh

a co do batohu?

do polárních oblastí čepici, kulicha s červenou bambulí

Emil, ještě že králik nemůže střihat

Na začátku byla střižba, normální kámen, nůžky, papír. Vlastně na úplném začátku byla ještě úplně jiná střižba. Byla o to, k čím dětem se během štědrovečerního dopoledne vloupá Ježíšek s klecí s pilinami a vyděšeným úplně malinkatým džungarským křečkem a tajně ho nainstaluje do svátečního bytu. Emoce byly obrovské na obou stranách. Křeček, u kterého se ze zřejmých důvodu dal očekávat brzký skon násilnou smrtí a nebo vyhladověním, to vydržel ještě další dva roky a teprve pak ho pohřbili ve Stromovce. 

Tahle událost rozpoutala vlnu dalších kámen-nůžky-papír stříhání, které jí měly překonat, což se ale nikdy nepovedlo. 

Jednou jsme si střihli: půlmaraton v Berlíně se zdál u třetího piva v holešovický  Železný Spartě jako něco co by mohlo splnit požadovanou míru úchylity. Nakonec se běželo v Drážďanech a ti co v Železné Spartě neprohráli, stíhali nešťastníka v dobrodružné honičce drážďanskými tramvajemi. Kde jsou ty časy! Za rok už jsme běželi v Drážďanech všichni a pak v Lublani a pak v Amstru... od Gruzie nás odradil jen první školní den mého staršího syna, který kolidoval s termínem běhu. Za rok to bude muset ten mladší zvládnout sám. Letos jsme byli v Bilbau ... s Králikem pochopitelně.

Jedna z rad, kterou dam svým dětem, až budou trochu vetší a jestli na to do té doby nezapomenu,  bude, aby si pořídili kamarády, kteří jsou magoři. Člověka to udržuje v kondici – psychicky, aby se vyrovnal s tím, že lidé se chovají i nestandardně a fyzicky, aby přežil i ten další běh. Protože to je většinou při běhu mým jediným cílem.

Králík prakticky už před výletem začal žít svým vlastním životem, na který jsem neměla prakticky žádný vliv. Jmenuje se Emil, ale je to Keňan a užil si s námi dost.

Na letiště se dostavil s pasem.

Dospává ranní vstávání, na kafi v Bruselu.

V Bilbau docela nezřízeně pařil.

V Bilbau se dá dojet metrem až na pláž.

Šťastný, že to má tenhle rok za sebou.

Pak chytl druhý dech a vyrazil do Guggenheimova muzea.

Možná právě to mělo na jeho další vývoj neblahý vliv - Guggenheim

Emil exponátem v muzeu.

Přesně tady začal pořádně pustnout. Pořídil si náušnici a velký vagabundský batoh.

nakonec i svetr a vydal se prostě kdo ví kam

Co dělají králíci na podzim

Podzimní Králik. Je vybavený teplým svetrem a akumuluje teplo z podzimního slunce. Není ke koupi, moc se líbil naší babičce. Dostala ho k narozeninám.

Než přijde pořádná zima, vybavíme ho ještě teplým svetříkem se zapínáním na knoflíky vepředu.

Podzimní Králik

Králik se poflakuje

šel si začutat

Náš první

Tohle byl náš první - Inženýrův kamarád, dlouho se u nás nezdržel. Pohráli si s panem Inženýrem a sotva jsme ho vybavili pruhovaným svetříkem a teplými kalhotami proti nepřízni počasí, odfrčel od nás na druhé narozeniny k synovci Kristiánkovi.  Musíme ještě zjistit, jaké jméno králik obdržel. Tipuju něco jako "Lálik", ale třeba překvapí.

To je on - "Lálik"

Před tím, než od nás odešel, pojezdili si kluci v růžovém Bentley

Docela si rozuměli, tak dobře, že není daleko.

Teď už přede Kristiánkovi do ucha...teda, jestli tohle zrovinka králici dělají.